Naprosto zásadní je, aby celá trasa přenosu (zdroj, kabel, případně receiver i zobrazovač) podporovala některý z HDR formátů a tím pádem nesla označení HDMI 2.0a/b a obvykle i ochranu proti kopírování HDCP 2.2.

V dnešní době to jsou HDR10, Dolby Vision a HLG. Pokud je v libovolné části trasy nějaký problém, může docházet v lepším případě k dropoutům obrazu, ale pravděpodobně se obraz vůbec neobjeví. To je rozdíl od analogového signálu, který se postupně zhoršuje, digitální signál buď projde nebo ne. Pokud se rozhodnete pro zjednodušenou trasu – zdroj, HDMI kabel a zobrazovač, nejpravděpodobnějším viníkem nefunkčního přenosu videa bude HDMI kabel.